Opet tyden uplynul a ze me je cim dal tim vetsi kulicka :-).

Byli jsme v Neratovicich na predporodnich kurzech. Bylo to moc fajn, akorat me tak strasne mrzi, ze to nejdulezitejsi jsme prosvihli. Zkusim najit samostatne nekde kurz "otec u porodu". Porodni asistentka nam ale slibila, ze se pak v cervenci muzeme sejit v nemocnici a ze nam vse jeste vysvetli a popovidame si. Muzu vam rict, ze takovy predporodni kurz je velmi zajimavy a rozhodne ho vsem maminkam doporucuji. Ten muj trva pokazde dve hodiny, hodinu je teorie a treba debata s lekarem (minule byl pediatr) a hodina je cviceni. Vubec bych neverila, jak muze byt namahave a to cvicim kazdy den par cviku podle prirucky. Zkouseli jsme porodni polohu, kde lezite klasicky na zadech, hlavu na prsou a kolena si zvedate rukama. Musite zadrzet dech a tlacit. To vse po dobu jedne minuty! Neverili byste, jak dlouhatanska muze byt jedna minuta. Ja jsem to absolutne nebyla schopna zvladnout, po dvaceti, triceti sekundach jsem uz lapala po dechu. Driv by to zrejme nebyl problem, ale kdyz se pokousite kolena drzet u brady a mezi tim mate obrovske bricho, je to silene namahave. Pripadala jsem si uplne neschopna a bylo mi z toho do breku, protoze se mi zdalo, ze ostatni to zvladaji celkem dobre. Najednou me prepadla deprese, ze nebudu schopna ani to svoje miminko vytlacit. Tenhle souboj mych citu v dobe tehotenstvi je velmi obtizny a ja proti tomu nedokazu nic delat. Cim vic se ted tesim na miminko, tim vic jsem smutna, plactiva, ustrasena a pripadam si neschopne. Asi tenhle pocit zna vice maminek. Ale je to jako na horske draze, jednu hodinu se citite desne silne a mate pocit, ze zvladnete uplne vsechno a dalsi hodinu jste na rozsypani. Tenhle pocit z drivejska neznam a jsem z toho velmi rozrusena.

Abych nezapomela, posledni lekce byla o peci o novorozene, co v porodnici a co pote, co prijdete domu a byla debata s pediatrem. Pristi lekce se bude venovat kojeni. V teto porodnici ke kojeni pristupuji velmi profesionalne a velmi se mu venuji, za coz jsem opravdu vdecna, nebot je to pro me jedna z nejdulezitejsich veci. Neverili byste kolik maminek nekoji jen pro to, ze nechteji mit zkazena prsa a nebo, ze to jednoduse vzdaji pri prvnim neuspechu. Naucit se spravne kojit vubec neni tak jednoduche jak to vypada. Ja se rozhodne budu snazit ze vsech sil a jen tak to nevzdam, protoze jsem presvedcena o tom, ze mleko je pro dite naprosto nenahraditelne a neminim mu cpat zadny Sunar, pokud to nebude nutne. Spousta maminek pry nema mleko take pro to, ze velmi malo pije. Kojici zena musi mit veliky prisun tekutin, jelikoz se mleko nema jinak jak vytvaret. Musi se na to opravdu dbat, minimum je 3l denne. A verte mi, ze pro me to neni nic jednoducheho, kdybych se ridila jen svou potrebou, skoncila bych v pohode na nejakych 0,5l denne. Ja totiz nemam zadnou potrebu pit. Ale nutim se, protoze vim, ze je to nutne.

Mam dalsich par vecicech pro miminko: 2 velke Tetra pleny jako osusky (100,- Promi), plenkove kalhoty, kdyby miminko potrebovalo na papirove pleny jeste obycejne kvuli kyclim (70,- Promi), chrastitko na kocarek se slony (95,- Detsky raj) a PVC podlozku do postylky pod prosteradlo (40,- detsky raj).

Rada bych se zminila jeste o tom davani obycejnych plen kvuli kyclim. Jak jsem se ted od pediatra dozvedela, davani latkovych plen NENI ABSOLUTNE NUTNE. Pouze pokud se k tomu vyjadri pediatr, jinak pry maji vsechny papirove plenky uz takovy rozmer, ze se nemusi latkove pouzivat a deti maji kycle zdrave.

Minule jsem tu psala o anatomicky tvarovane vanicce Onde, kterou jsem mela v planu koupit. Muj plan se ponekud zmenil. Rozhodne to ale neni kvalitou vanicky. Vsem ji vrele i nadale doporucuji! Ale objevila jsem jinou vec, kterou bych si rada doprala a jelikoz to s tim luxusem nechci prehanet, rozhodla jsem se jen pro jednu z tech dvou veci. Vanicku pouziju tu co mam uz v prebalovacim pultiku a misto toho si dopreju to, po cem me srdce uz dlouho prahne :-).

Pred vice nez rokem jsem v casopise narazila na podivuhodny kos na pleny, ktery me absolutne fascinoval. Byl neco jako vanicka Onda. Absolutne prakticky a fantasticky. Na tak jednoduchou vec mohl prijit jen genius. Ja tyhle prakticke vecicky, ktere nam usnadnuji praci miluju. Samozrejme si to firma nechala okamzite patentovat a na trhu to byla novinka. No a novinka pochopitelne neco stoji, ze ano. Tenkrat stal kolem 2000,- a ja na nej zavistive koukala. Pak jsem casopis zalozila a uz ho nikde nevidela. Ale protoze jsem zenstina patrava a chytra, zacala jsem tapat mezi obchody, vsude se ptat a prolezla jsem vsechny stranky na internetu. Az pred kratkou dobou jsem ho konecne nasla! Bylo to v obchode Mather care v Myselbecku. Stal 1700,- a ja jen naprazdno polkla. Nakonec - pokud jste nekdo v tom obchode byl, neni se cemu divit. Dupacky stoji od 400,- vyse, 3x ponozticky 400,-, materska podprsenka 1000,- - 2000,- apod. Ceny jsou tam naprosto silene a clovek se zdravym rozumem tam nemuze nikdy nic koupit. Pokud ovsem neni milionar a na penezich mu nezalezi. Pak jsem tento zazracny kos objevila v prodejne Detsky raj, kde byl za 1400,- a nakonec u nas v Modranech za 1300,-. Dlouho jsem o nem premyslela a nakonec se rozhodla, ze si ho koupim a dovolim si mensi luxus. Maminka i babicky asi spadnou ze zidle az se dozvedi cenu, ale coz. Ale abyste nerekli, ze jen mluvim (pisu, pardon) a nic, mam tu pro vas demo, abyste to videli na vlastni ocka. A verte, ze nebyla vubec legrace neco takoveho sehnat! Nikde na internetu totiz neni k videni obrazek. Ale jak uz jsem rekla, jsem sectela zenstina a umim si poradit, ze ano. :-)

Tak tady je, jeste dodam kratky popis, pokud byste to nemeli pochopit. Hlavni vyhodou tohoto kose je, ze se nesiri zadne bakterie a zadny zapach. Kos muzete plnit treba tri, ctyri dny a nic. Vsunete plenu, za kterou se sacek uzavre a vytvori se tak takovy "bobecek", kde je plena uzavrena. Takto se tvori jakysi had, ve kterem je kazda plena separatne oddelena. Kos staci na rovnych 28 plen, coz je uctyhodne. Pak jednoduse "hada" vyjmete a odnesete do popelnice. Tot vse. Snad jeste vic napovi nasledujici Demo.

Jeste bych se rada zminila o zajimavych obchodech, ktere byste meli navstivit. I treba pokud jen potrebujete darek pro nejake miminko:

DETSKY RAJ - Husitska 45, Praha 3 Zizkov - nejvetsi vyber kocarku, co jsem kde videla a vse ostatni pro miminko.

AJUTY - Plzenska 20, Praha 5 - Smichov - prevazne kocarky, postylky a ostatni

DEPEMO - Mahenova 3, Praha 5 - Smichov - koracky a ostatni, zaroven i bazar

BEMINI - Nuselska 40, Praha 4 - Nusle - kocarky za dobre ceny a ostatni

34. tyden miminecka

Tak uz zas o tyden vetsi. Pokazde chci napsat tolik veci a vzdycky neco nakonec zapomenu :-).

Tento tyden jsem byla na druhem predporodnim kurzu, urcenemu prevazne kojeni. Kojeni budeme probirat i priste, nebot je to velmi obsahle tema a jak jsem jiz rekla, v Almede na nej davaji obrovsky duraz. Bylo to opravdu bajecne, nebot jsme prisly jen dve (ostatnim se zrejme nechtelo - prselo a bylo hnusne) a tak se nase skvela porodni baba venovala jen nam a my se mohly ptat uplne na vsechno. Taky jsme zas cvicily a me to opet neslo. Vydrzet tlacit v porodni poloze minutu je proste nad moje sily. Ach jo.

Pak jeste prisla vedouci jednoho obchodu pro miminka a vzala sebou obrovskou krabici veci a nekolik tlustych katalogu. Asi nas chtela potrapit. Mela jsem chut to vsechno koupit :-). Ale nakonec jsem se udrzela a koupila jen dve vecicky. Naaahodou... vazne jsem je potrebovala... :-).

Takze - je to lahvicka, umelohmotna na 250ml za 120,- (Tommee Tippee) a 3 lzicky s tepelnym senzorem za 105,- (Tommee Tippee). Je to bajecna vec. Kdyz lzicku date do jidla a to ma vyssi teplotu nezli 38°C zmeni barvu a vas upozorni, ze je jidlo pro miminko prilis horke. Je to takova prijemna a prakticka vecicka. Taky jsem zakoupila jeste jedno modre prosteradlo do postylky za 150.- (Detsky raj), mam celkem tri.

Tak to se tykalo novinek. Taky jsem vam jeste nenapsala o vahovem prirustku, to vas urcite bude zajimat. Mam sest tydnu do porodu a pribrala jsem zatim 11,5kg. Musim rict, ze jsem nadmiru spokojena, nebot jsem mela sileny strach, ze budu jak koule. Myslim, ze je to vazne slusne. Miminko samozrejme jeste pribere (ma ted asi 40cm a 1,7kg) a tak jeste neco naskoci. Ale porad si rikam, ze pokud to bude do tech 15kg, da se to prezit.

Pristi tyden se objednam v Almede a zacnu pomalu dochazet tam. Taky si chci pristi tyden pripravit uz tasku do porodnice, clovek nikdy nevi. Zaroven pripravim druhou pro miminko. Napisu vam pak, co si sebou balim. Tedy jsem z toho cim dal tim vic nervoznejsi, nejak to leti a ja mam porad pocit, ze na ten porod PROSTE NEJSEM PRIPRAVENA! Premyslim, jak to nejak zrusit, ovlivnit, ale nic nenachazim... Asi to nakonec budu muset nejak zvladnout :-).

Meli jsme bajecny vikend, byli u nas ze soboty na nedeli Petra s Michalem a odjizdeli az v sedm vecer v nedeli. V nedeli jsme tu meli i pejsanka, nadhernou fenku kokrspanela, je ji necely rok. Ja psy miluju a navic jsem s kokrikama vyrostla. Ale my chceme dogu. Chteli jsme ji az pozdeji, ale pokusim se premluvit meho milacka, abychom si ji poridili jak bude miminko male, protoze si tak na sebe krasne zvyknou a ja tu budu mit krasne zivo. Navic mame hned za barakem les (Modranskou rokli) a tak by mela (chceme fenku Bianu) fantasticky vybeh. Tento vikend jedeme opet s Taterama (Petra a Michal) a s detickama na chalupu, o ktere jsem tu uz psala. Moc se tesime, deti budou uchvacene. Dnes me prijde navstivit jeste Radka, ktera se vratila zrovna z Kanarskych ostrovu (jak ta se ma! Ale ja bych tak stejne jen funela horkem :-)), zitra prijde moje mamuska, pak mozna babicka, potom jdu jeste plavat s Reginou a vikend je tu. Musim rict, ze cim vetsi mam brisko, tim vic veci se kolem me deje a ja se opravdu nenudim :-).

Taky bychom meli (Roman) pomalu objednat kocarek, protoze dodaci lhuty jsou ruzne a ja bych byla nerada pak bez kocarku. Musime ho nekam uskladnit, nebot jsem poverciva a v byte ho rozhodne nechci. Je zvlastni, ze mam postylku pripravenou uz nekolik mesicu a rikala jsem si, jaky jsem blazen a jakou dobu tam bude stat opustena. Ale najednou koukam a uteklo to jako voda. Kazdy den se chodim na postylku divat a nacechravam si tam perinky a tak. Pak si sednu k prebalovacimu stolu a oteviram suplik po supliku, vyndavam si vecicky a prohlizim si je. Porad dokola jako blazen. Z kazde nove veci mam obrovskou radost jako male dite a pokud jsem ji jeste sehnala nejak vyhodne a je obzvlast pekna, pak si pochlebuju jako prasatko v zite :-).

Mela bych take pomalu zacit pripravovat veci pro miminko, tim mam ted na mysli vsechno vyprat a vyzehlit. Na to nesmite zapomenout. Miminko musi mit vsechno sterilni. Sice je mi skoda ty pekne nove vecicky prat, protoze uz nebudou tak "nove", ale to se neda nic delat. Uz mi schazi z vybavicky jen par veci, ktere pomalinku dokupuju. Vlastne potrebuju jeste:

35. tyden - HOSPITALIZACE

Pratele, je tu zacatek tydne 35 a ja mam miliony myslenek, ktere bych chtela napsat a zarucene na neco zapomenu.

Od ctvrtka minuleho tydne do dnesniho utery jsem lezela v Thomayerove nemocnici. Dnes dopoledne me propustili. Hned vam napisi co se delo, dokud to mam v hlave:

Vsechno zacalo koncem predminuleho tydne. Pichalo me velmi podivne na prave strane bricha, asi tak deset cm na pravo od pupiku. Byla to pichlava a velmi neprijemna bolest, ktera se dostavovala nespocetne za den. Pak to ustalo a minuly tyden (vlastne predminuly vikend) zas. Byla to bolest podobna bolesti slepeho streva nebo pichani v boku po behu. V tydnu uz to bylo kriticke a ja stale nevedela, co to je. Tak jsem si rekla, ze se zastavim u sve obvodni lekarky, kterou mam kousek, jen jestli by nevedela, co by to mohlo byt. Ta me ovsem poslala o dve patra nize na gynekologii a tam mne poslali okamzite do Thomayerky, ze to muze byt zlucnik. Jela jsem do Thomayerky a doplazila se k Pavolino U (je to silene daleko od hlavniho vchodu), kde jsem skoncila na gynekologicke ambulanci. Tam me vysetrili, udelali mi ultrazvuk a stejne tak meli podezreni na zlucnik, coz by byl v osmem mesici zavazny problem. Pan doktor Podzemny byl velmi nesympaticky a hruby k sestre, na kterou kricel. Tento doktor, ktery je i porodnikem nepoznal stupen meho tehotenstvi a kdyz tak prejizdel ultrazvukem po brise, pta se, jestli jsem tak okolo 20-teho tydne! Vyvalila jsem oci a upozornila ho, ze nikoli, ze jsem tyden 34!!! Jak muze porodnik nepoznat nekolik mesicu tehotenstvi a to jeste primo pod ultrazvukem je mi vazne zahadou...

V kazdem pripade se mnou sepsali tisice papiru a nechali me sanitkou odvezt na Internu, kde meli prosetrit, jestli se jedna o zlucnik. Tam nastesti byla velmi mlada a skvela lekarka i sestra, moc pekne se o me starali, prohlidli me, natocili mi EKG, udelali nekolik krevnich testu, ktere hned poslali do laborky. Pani doktorka mi rekla, ze mam selest na srdci a ze se ji to moc nelibi. Nekam odesla, ja sla mezitim na WC a s hruzou zjistila, ze silne krvacim. Tak jsem "nejak" dosla do ordinace, bila jak stena a sestricka se ke me vrhla, co se stalo. Rekla jsem ji to, ona mi nakazala, abych se okamzite polozila na luzko a zacala akutne shanet pani doktorku. Porad se me ptala, jak se mam a jestli jsem v poradku, hladila me po ruce a rikala, ze vsechno bude dobry. Zachvatila me panika, dostala jsem strasny strach, co se asi muze dit a tak jsem tam tak lezela asi 15 minut, nez lekarka dorazila a predstavovala si ty nejhruznejsi veci. Mela jsem uplne sklenene oci, desne se mi chtelo brecet, jaky jsem mela strach. Lekarka prisla, podivala se, jak moc krvacim a okamzite volala zachranku, aby me na luzkaci odvezli zpet na gynekologii. Tak me nalozili, ja koukala v sanitce do stropu a bylo mi priserne. Jeste nikdy jsem v nemocnici nebyla, natoz abych jela nekdy sanitkou.

Tak me vylozili, zavezli zpet do gynekologicke ambulance, kde me prijal jiz vyse zminovany lekar se slovy "to uz jste zas tady?". Zrizenci me zavezli do malinke ordinace, zustali stat u lehatka a kdyz doktor rika "ukazte mi, jak moc krvacite", vesele si stali dal a nehli brvou. Bylo mi pekne trapne, lekar se na me oboril, at delam a kdyz jsem si tak pomalicku vleze zacala svlekat ty kalhoty, prisla mila sestricka a zrizence doslova vyhodila. Doktor se na me mrknul, tvaril se, ze ho otravuju a ze to "nebude zas tak hrozny, vzdyt toho tolik neni" a mel tim na mysli mnozstvi krve, ktere bylo prosakle az na kalhoty a bunicinu, ktera byla po treti vymenena.

Nechal me prevelet na druhe patro, gynekologicke oddeleni sestinedeli, kde byly jen maminky s miminky a dve tehotne, se mnou na pokoji. Sestricky mi daly "andela", dostala jsem injekci do zadecku a nejake prasky proti krvaceni. Nakazaly mi, at si hned lehnu a nechodim. Mely strach, abych predcasne neporodila, v osmem mesici je to nebezpecne. Po te jsem dostala monitor, aby zjistily, jak je na tom muj broucek, poslechly si ozvy a rekly mi, ze si me tam urcite nechaji. Tak jsem hned volala Romcovi, ze budu potrebovat par veci. Musim rict, ze sestricky na tomhle oddeleni jsou opravdu fantasticke a hodne. Prvni noc byla ovsem nejhorsi v mem zivote (alespon v tu chvili jsem ten pocit mela). Jedna z maminek, co se mnou byly na pokoji mela celou noc silne porodni bolesti a temer porodila na pokoji. Celou noc tam chodila sestra, vysetrovala ji, davala ji monitor a porad mela pocit, ze casu dost. Pak prisel doktor a rekl, ze to zrejme nestihnou na sal. Sestricka to holt nejak neodhadla... Druhou maminku vezli v pul seste rano a budicek byl kazdy den v sest, takze jsem spala asi tak 10 minut a byla silene vycerpana. Nedovedete si predstavit, jaky je to pro prvorodicku, ktera ma do porodu vic jak mesic zazitek, kdyz vedle ni nekdo celou noc krici, narika a temer rodi. Bylo mi strasne, chtelo se mi brecet a kricet a utect a kdyby tam byl byval bar, sla jsem urcite na panaka. Bylo to priserne depresivni, ani to nelze popsat. S tou maminkou, ktera skoro odrodila na pokoji jsem pak mluvila, rikala, ze uz na pokoji mela venku kousek hlavicky a ze myslela, ze snad umre (rodila podruhe). Jeste ke vsemu ten lekar, co za ni prisel byl pan doktor Podzemny, na ktereho silene nadavala. Nejen, ze ji neodvezli, ale musela k vytahu po svych a s hlavickou skoro mezi nohama, ale u vytahu se otocil zady a tvaril se, ze tam neni. Odrodila ji asistentka, jelikoz se doktor proste neminil nijak ucastnit a koukal opodal...

Maminky preveleli jinam a ke me dali dalsi dve. Jedna mela uz skoro 14 dni po terminu a druha vypadala, ze porodi. Ta prvni neporodila do dnes (po 7 provokackach!!!) a druha mela cely den, celou noc a pak jeste dalsi den a noc silne porodni bolesti, ale stale nic. Takze jsem opet nespala dalsi dve noci ani chvilicku a pomalu myslela, ze tu proste zesilim. Videt dve noci a dva dny rodici maminku je silene utrpeni. Nemluve o strachu, ktery dostanete z porodu! Maminku pak na jeji prani odvezli na nadstandard a privezli dalsi, take nekolik dni prenasela. Vsechny jsme si padly moc do oka, pak uz to bylo fajn. Sice mela ta jedna v noci opet bolesti, takze jsem DOOPRAVDY nekolik noci nespala, ale uz jsem to brala sportovneji. Ve zkratce - pokud jsem se nebala tolik porodu a brala to sportovne, ted se bojim DESNE! Ale mam jeste mesic casu, abych to skousla a bude to snad dobre. Doufejme... :-).

Nekdy v druhem mesici jsem tu psala o prihode na Bulovce, kdy jsem mela silne krece a dotycny lekar Kvapil ze me delal hypochondra a byl pekne neprijemny. Tak jen pro vasi informaci, toho jsem tam hned druhy den potkala, zacal pracovat u nich. Cirou nahodou moje spolubydlici mela maminku o patro nize a rikala, ze jisty doktor Kvapil mamince zkazil neco pri operaci... Opravdu bajecna nemocnice. A pak jeste neprijemna lekarka mluvici slovensky, ktera take mela potrebu si na me lecit nejaky svuj komplex. Ale sestricky muzu vychvalit do nebe, vazne. Pak jeste jistou velmi mladou pani doktorku s delsimi kudrnatymi, tmavsimi vlasy, ktera mi pak rekla, ze jsme spolu chodily na zakladku (ona o rok vys). Take jsem tam potkala dalsi spoluzacku a pak jeste jednu opet ze zakladky. A taky kolegyni Nikoly. Sranda.

Jinak - ve vysledcich nic nezjistili. Velmi se podivuji nad mym tvrdnutim bricha (denne az 20x), ktere uz mam vic jak dva mesice a cim dal casteji. Na monitoru se zaznamenavaly klasicke stahy, ale pry jsou to jakesi predstahy, "poslicci". Ale uz od sesteho mesice? To je kazdemu zahadou. Kazdy den mi davali trikrat monitor, leky a poslouchaly ozvy miminka. Take me posilali na ultrazvuk a vysetrovali. Vybaveni nemocnice silene, miminka si maminky vozily v klasickych nakupnich vozickach, co byly za totality. Jidlo bylo tragicke az na snidani, kdy byly rohliky a neco, vetsinou syr nebo marmelada. v nedeli ovsem tri platky suche stare vanocky a caj. Obedy a vecere absolutne bez chute a zapachu, bez soli a cehokoli jineho. Rozvarene testoviny a podobne. Vecerelo se v 16,30 a to bylo posledni jidlo, co tu clovek dostal. V sedm uz jsme umiraly hlady. Ale na jidlo si tu stezovaly opravdu vsichni. O vikendu byl k veceri chleba, par platku dietniho Junioru a maslo. Tot vse. Pardon, jeste jeden jogurt. Na zachode vecne nebyl papir a ve sprchach jsem dvakrat skoro upadla a to dost nesikovne. Klouzajici dlazdicky v porodnici mohl vymyslet opravdy jen chlap a jeste ke vsemu nejaky debil (zbylym panum se touto cestou omlouvam). Na pokoji lezely maminky vetsinou po trech, nekde po ctyrech. Dost narocne na to, ze tam lezela i miminka, ktera neustale kricela. Ale horsi bylo, ze vsechny dvere pokoju byly prosklene a okolo chodili ruzni lide, kteri sledovali, jak maminky koji, jak se prevlekaji, jak je lekari vysetruji a podobne. Vysetrovalo se primo na pokoji, takze kazda novicka mela bajecny sok. Vsechny jsme roztahly nohy a oni nas primo vedle sebe na postelich zacali vysetrovat. Ohromne soukromi. No, prominte mi tu uprimnost.

Tak to bylo zhruba vse o mem pobytu v nemocnici. Muj nazor? Rodit tam NIKDY nebudu. Ale to je muj soukromy nazor a navic, je tam vice oddeleni a o tech vazne nic nevim, tam to muze byt mnohem lepsi. Rozhodne doporucuju lekare Severu a Kostaka, ti byli bajecni.

Pardon, jeste neco jsem opomela. Mela jsem jit domu o den drive. Rano na vizite doktor slibil, ze me propusti jeste dopoledne a nejak na me zapomel. Trapas... Roman byl doma a cekal, az mu dam vedet, kdy pro me muze prijet. Tak jsem chodila porad za sestrama, kdy ne pusti a jestli na me nezapomeli. Pry ne, vsechno se pripravuje, pujdu odpoledne. V 15,15 uz mi to zacalo byt opravdu divne a sla jsem se opet zeptat. Sestra se zacala konecne zajimat a pak najednou prisla, no, ze je ji to trapne, ale ze pan doktor jaksi odesel domu, ze na to asi zapomel a ze sestry me pustit nemuzou, az zitra. Jen kvuli jejich bordelu! Roman zuril ... :-).

Jeste bych rada podekovala vsem, kteri za mnou prisli na navstevku a prinesli mi take neco dobreho, abych tam neumrela hlady! :-)

36. tyden - uz jen 35 dnu do terminu porodu! Heeeelp!

Uz jsem si pripravila vsechny vecicky, vsechno jsem vyprala a vyzehlila. Ted uz jen povleceni a nebesa na postylce, to chci udelat az nakonec, aby to nebylo zaprasene. Take jsem si sbalila tasku pro broucka do porodnice. Tady je seznam: